Deska Gran-ahua projektu mindMap je geniální
Vědí to asi všichni, ale pro pořádek zopakuju ještě jednou. Slovenská elektronická a experimentální scéna bují všemi směry. Ovšem i při tomhle strmém výstupu si kapely udržují vysokou kvalitu. mindMap jsou jednou z nich. Vloni jim vyšla deska Gran-ahua. A jaká je? Geniální.

Kapela nejdřív nevěděla, kde své aktuální album vydat. Obeslali řadu světových labelů, částečně uspěli u F Communication Laurenta Garniera. Ten jim vydal skladbu na své kompilaci. Ovšem nakonec je pod svá křídla přijalo jedno z nejprogresivnějších slovenských vydavatelství Ambsine. To se už od svého počátku zaměřilo na experimentální československou elektroniku.

Gran-ahua (což je germánský název řeky Hron protékající Bánskou Bystricí, odkud kapela pochází) obsahuje dvanáct zvukových stop houpajících se na těžko slyšitelném a zakrytém ambientu prošpikovaném akustickými nástroji (flétna, mandolína a kytara), vysamplovaným klavírem, šumícími mužskými vokály a především hlasem Dany Mazalové. Do podkladů navíc proniká hučící a praskající sampler. Tohle všechno dohromady tvoří album, ke kterému budeme vzhlížet ještě pěkně dlouho.

Takovouhle fúzi elektroniky a, dovolím si tvrdit, inteligentního popu totiž přijme úplně každý. Ať už zarytý fanda tvrdých experimentů, nebo člen fanklubu kapel Massive Attack či Morcheeba.

Tomuhle albu se zkrátka nedá nic vytknout. Svou atmosférou vás nejdřív utopí v nejhlubší a nejmazlavější melancholii, abyste se potom jako poslední záchrany mohli "chytit" Mazalové a po jejím hlasu se opět vyšplhat mezi ostatní, kteří se už v Gran-ahue vykoupali před vámi. Kdyby bylo před Vánoci, asi bych vám doporučil koupit tuhle desku svému nejbližšímu. Ale protože svátky jsou ještě daleko, nadělte si album sami sobě. Hned. Zažít skvělé dny v takhle odporném počasí je výsadou jen několika stovek lidí. Tedy těch, kteří už mindMap znají a Gran-ahua jim rotuje v přehrávačích.


12.3.2006, Ondřej Stratilík

volny.cz