Slovenský DIY label Deadred Records není třeba čtenářům Freemusic.cz dlouze představovat. V případě potřeby je možné se z tohoto místa doklikat k převážně oslavným článkům velebícím předchozí počiny vydavatelství, jehož vlajková lodi - bratislavskému projektu Abuse - nedávno vyšlo debutové album The Great Outdoors. Velebení neunikla ani předloňská "hybridizační" kompilace Re(d)mixes, obsahující příspěvky mimo jiné od poněkud záhadné formace Ettella Diamant a právě na ni se zaměříme v této recenzi.

Loni před Vánocemi jí u Deadred Records vyšlo debutové eponymní EP v půvabném černobílém digipaku a s určitou nadsázkou se dá říct, že jde o premiéru I pro label samotný: s výjimkou zmíněné kompilace jde pro něj totiž o dosud nejvážnější koketérii s popem. Nikoli ve smyslu vlezlých radio friendly melodií, ale ve významu prosté písničkové formy, která je podle Philipa Glasse základem veškeré hudby.

Ani na šesté položce svého katalogu se vydavatelství nevzdaluje z hájemství melancholické indietroniky, do kterého patří jak různé hlasové a ruchové samply, tak I živé nástroje a scratching. Rytmika tentokrát osciluje mezi trip-hopem a drum'n'bassem, čímž by Ettella Diamant mohla zaujmout I ty, pro které je běžná produkce Deadred Records příliš pomalá. Nejpopovějším prvkem hudby Ettelly Diamant je zvláštně zastřený zpěv Sylvie Menyhért, který vzdáleně připomíná hlas Bronagh Slevin z Crustation nebo naší Zuzany Kropáčové ze Soil.

Popovému charakteru desky je uzpůsobena I délka skladeb; I ta nejdelší nepřesáhne tři minuty a pětačtyřicet sekund. Člověk by se přitom ve zvukových krajinách vytvářených kapelou klidně zdržel třebas I déle a v některých případech se u něj dostavuje až jakýsi pocit ošizení. Příkladem za všechny budiž smyčcový part ve skladbě Twilight, který budí v posluchači očekávání monumentálního finále - místo něj ale track skončí nenápadně tak, jak začal.

Jakási asketičnost je ostatně rysem mnoha slovenských elektronických kapel. V nedávno odvysílaném pořadu Ladí neladí mluvili členové formace Noise Cut dokonce o určité autocenzuře, kterou neprojde cokoli chytlavého a potenciálně hitového. Domnívám se, že podobný přístup, který se dá tak trochu vycítit I z tvorby Ettelly Diamant, není z hlediska širšího přijetí této hudby nejšťastnější. Na druhé straně je ale značná introvertnost jedním z důvodů výlučnosti podtatranské indietronické scény, o jejímž dobrém zdraví vycházejí stál nové a nové důkazy, tudíž zase o takový handicap nejde.

Dead Hungarian
27.01.2005
freemusic.cz